Proč bych měl/a šetřit energií?

Úspora peněz

K plýtvání energií dochází každý den, a plýtvat energií znamená plýtvat penězi. Existuje spousta drobných změn, které můžete udělat, abyste šetřili energií v práci i doma, snížili spodní hranici spotřeby energie nebo po zaplacení účtů na konci měsíce získali peníze navíc. 
 

 

Pomoc planetě

Emise skleníkových plynů do atmosféry při výrobě elektřiny jsou příčinou znečištění ovzduší a klimatických změn. Každý může snížit vliv své činnosti na tuto planetu. Jestliže hodně lidí trochu omezí dopad své činnosti na naši planetu, vznikne potenciál pro významnou změnu v oblasti životního prostředí.

 

Zlepšení Vaší pověsti

Na firmy je vyvíjen stále větší tlak, aby jejich činnost byla udržitelnější a aby snížily svůj dopad na životní prostředí. Ekologičtější chování může představovat obchodnípříležitost, otevřít nové trhy a přivést nové zákazníky.


 

 

Plán do budoucnosti

V nejistém světě je důležité připravit se na změny a zmírnit budoucí rizika. Růst cen energií by mohl významně ovlivnit konkurenceschopnost Vašeho podniku a Vaše osobní finance. Jestliže snížíte spotřebu energie nyní, budete lépe připraveni na snížení dopadu nejisté situace v budoucnu. 

 

 


Klimatická změna – důležitost snižování spotřeby energie
 


Klima je definováno jako statistický popis počasí v pojmechprůměrné hodnoty, rozptylu a dalších proměnných statistických údajích o počasí včetně vzorců srážek, teploty, slunečního svitu a větru. Klimatická změna je proto statisticky významná změna ve statistických údajích těchto proměnných meteorologických veličin po určitou dobu.

Ledovcová jádra z vrtů v Antarktidě a další proxy data ukazují, že průměrné globální teploty a koncentrace skleníkových plynů se za 400 000 let dramaticky změnily, jak ukazuje níže uvedený graf. Přírodní události včetně vulkanické činnosti, výkyvů v oběhu Země kolem Slunce, zpětné vazby uhlíkového cyklua sluneční aktivity pravděpodobněk těmto změnám přispěly. Od konce 19.století však průměrná teplota povrchu naší planety stoupla asi o 1°C (1.8°F) a k největšímu oteplování došlo v posledních 35 letech [1]. To je v poměru k historickým změnám klimatu velmi vysoké tempo a došlo k němu při absenci kteréhokoli z výše uvedených přírodních faktorů. Hlavní vědecká centra, jako IPCC, se shodují, že příčinou současného oteplování jsou velmi pravděpodobně emise antropogenních skleníkových plynů vznikajících při průmyslových činnostech a výrobě energie. Jak je vidět na níže uvedeném grafu, současné koncentrace oxidu uhličitého a metanu (CO2 a CH4 - důležitých skleníkových plynů) v atmosféře jsou vyšší, než byly za posledních 400 000 let.


[1] https://www.giss.nasa.gov/research/news/20160120/

Data o ledovcovém jádru za posledních 420,000 - Vostok, výzkumná stanice na Antarktidě.

https://en.wikipedia.org/wiki/Vostok_Station#/media/File:Vostok_420ky_4curves_insolation.jpg


Co jsou skleníkové plyny
 


Atmosférické skleníkové plyny hrají v našem klimatu důležitou roli, protože absorbují a vysílají infračervené záření (teplo) a zároveň dovolují, aby sluneční záření s kratší vlnovou délkou bez překážek pronikalo. Když sluneční elektromagnetické záření dopadne na zemský povrch, Země ho absorbuje a ohřeje se. Země však vyzařuje toto teplo zpět do vesmíru jako infračervené záření s delší vlnovou délkou, přičemž jeho část je absorbována skleníkovými plyny a nepronikne atmosférou do vesmíru. To způsobuje, že se atmosféra ohřívá a část této infračervené energie vyzařuje zpět na zemský povrch.

Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře je důležitá, jinak by průměrná globální teplota byla extrémně nízká. Jestliže však koncentrace skleníkových plynů stoupne, průměrná atmosférická teplota stoupne také.

Mezi důležité skleníkové plyny patří: vodní pára, oxid uhličitý, metan, chlorofluorouhlovodíky
(CFC) a oxid dusný. Nejdůležitější z nich je oxid uhličitý vzhledem k jeho převaze v atmosféře, rychlosti, jakou jeho koncentrace stoupá a době, po kterou se drží na místě.
 


Antropogenické zdroje skleníkových plynů
 


Mezi hlavní antropogenické činnosti, při kterých dochází k emisi skleníkových plynů do atmosféry, patří: spalování fosilních paliv (olej, plyn a uhlí) pro získání energie, průmyslové procesy, kácení lesů a zemědělské práce.

Spalování fosilních paliv je primární činností, při které dochází k uvolňování kysličníku uhličitého do atmostéry. Kdybychom tedy dokázali snížit naši spotřebu energie díky vyšší energetické účinnosti, zpomalíme růst koncentrace CO2v atmosféře. Chovat se energeticky úsporně se naštěstí ekonomicky vyplatí, což bude vysvětleno v pokynech k online platformě START2ACT.
 


Důkazy o tom, že se klima začalo měnit
 


Mezi důkazy, že se klima mění, se řadí:
 

Statisticky významný růst průměrné globální teploty, který způsobuje:

  • Změna srážkových vzorců
  • Časový posun ročních období
  • Stoupání hladin moří
  • Tání ledovců
  • Úbytek arktického ledu
  • Úbytek grónského a antarktického ledového příkrovu2.
     

Právě následný dominový efekt v důsledku uvedených faktů je důvodem k obavám. Pokud se například změní srážkové vzorce v oblastech, které jsou kvůli zemědělství na dešti závislé, může být ovlivněna dostupnost potravin, zatímco tající ledový příkrov zvedá hladiny moří a ohrožuje pobřežní komunity.
 


Globální klimatické cíle
 


Na Klimatické konferenci v Paříži (COP21) v roce 2015 byla uzavřena důležitá dohoda o klimatu, kterou přijalo 55 zemí představujících 55 % globálních emisí s cílem omezit růst průměrné teploty povrchu Země maximálně na 2°C oproti průměrné teplotě v předindustriální době.
 


Kde najdete další informace o klimatických změnách
 


Pravidlo č. 1 – vyhněte se médiím; nechtěné i záměrné chyby se nacházejí všude.

Pravidlo č. 2 – existuje několik velmi dobrých webových stránek, vedených vědeckými subjekty, obsahujících jasné a dobře prezentované informace:

Tip dne
Zařízení, které produkuje teplo neumisťujte do blízkosti termostatu.

Bylo to pro Vás užitečné?